Příběh Henryho Forda
Henry Ford změnil způsob života mnoha lidem. Jeho montážní linky a techniky masové produkce umožnily, aby se automobily staly dostupnými širokým vrstvám obyvatelstva.
JAK VÁM MŮŽEME POMOCI?
Příběh začal ve Wayne County ve státu Michigan 30. července 1863. Tehdy se Williamovi a Mary Fordovým narodilo první ze šesti dětí – Henry. Ten vyrůstal na prosperující rodinné farmě a chodil do jednotřídky, kde se začal velmi brzy projevovat jeho zájem o mechaniku.
Henry Ford navrhl svojí první pohyblivou výrobní linku v roce 1903 a způsobil revoluci výrobních procesů v automobilovém odvětví. Tato montážní linka se v první Fordově továrně v Highland Parku v Michiganu stala měřítkem pro metody masové produkce po celém světě.
Henry Ford se během tří let vyučil, poté se vrátil domů do Dearbornu. V několika následujících letech se věnoval provozu a opravám parních strojů. Příležitostně pracoval v továrně v Detroitu a udržoval otcovu farmu. Rok 1888 znamenal zásadní změnu v jeho životě. Oženil se s Clarou Bryant a podpořil její rodinu tak, že začal vést dřevařský závod.
Henry se rozhodl pro změnu a roku 1891 se stal inženýrem ve společnosti Edison Illuminating Company v Detroitu. Povýšení na vedoucího inženýra o dva roky později mu poskytlo dostatek času a peněz, a tak mohl věnovat větší pozornost jeho osobním pokusům na spalovacích motorech.
Svůj sen o výrobě automobilu, který by byl cenově dostupný, spolehlivý a efektivní, dovršil Henry Ford uvedením modelu T v roce 1908. Toto vozidlo signalizovalo novou éru osobní přepravy – bylo snadnější ho obsluhovat, udržovat a ovládat na nerovných cestách a zaznamenalo okamžitý úspěch.
Nadále nabraly věci rychlý spád. V roce 1919 odkoupili Henry a jeho syn Edsel podíl od menšinových akcionářů a stali se výhradními vlastníky společnosti. Edsel ten rok převzal post ředitele místo svého otce a působil na něm až do své smrti v roce 1943. Poté se stal ředitelem opět Henry Ford.
Po druhé rezignaci na post prezidenta Ford Motor Company v září 1945 byl nahrazen svým vnukem, Henry Fordem II. V následujícím roce byl Henry Ford oceněn na Americkém automobilovém zlatém jubileu za významný přínos pro automobilový průmysl a později v tomto roce mu Americký ropný institut udělil první zlatou medaili za přínos pro blaho lidstva.
Henry Ford zemřel doma, ve Fairlanu v Dearbornu 7. dubna 1947 ve 23:40. Bylo mu 83 let. Stalo se to v době, kdy místní řeka Rouge záplavami způsobila výpadek proudu. S petrolejovými svítilnami a světlem svíček scéna evokovala jeho narození o 83 let dříve.
Oválná obchodní značka Ford je jedním z nejznámějších firemních symbolů na světě a používá se již více než 50 let. Logo se datuje do samého počátku společnosti, kdy inženýrský asistent Henryho Forda vyvinul stylizovanou verzi slov "Ford Motor Company". Takto se logo měnilo:
Skriptové (ručně psané) písmo bylo pro název Ford poprvé použito ve firemní komunikaci na počátku roku 1903. První vůz, model A, získal speciální zpracování – první logo Ford pro toto auto mělo módní secesní zdobný okraj.
V roce 1906 se objevila rozvinutější podoba písma s prodlouženými linkami písmen F a D - známými jako "skript s křídly". Toto logo bylo používáno na všech vozidlech Ford až do konce roku 1910, kdy byl nápis znovu přepracován do podoby, která je používána dodnes. Zapsaný název firmy Ford byl zaregistrován jako ochranná známka na Patentovém úřadě Spojených států v roce 1909.
První ovál Ford byl poprvé použit britskými agenty Perrym, Thorntonem a Schreiberem, kteří stáli na počátku Ford Motor Company Limited ve Velké Británii. Tento ovál byl používán k inzerci Ford jako "charakteristický znak pro spolehlivost a hospodárnost.
Konečná verze loga vznikla kombinací písma a oválu. Společnost využívala skriptové písmo pro vozy Ford a firemní komunikaci do pozdních 20. let 20. století.
Na krátký čas přestal Ford ovál používat a nahradil ho okřídleným trianglovým designem. Originálně byl vytvořen, aby symbolizoval rychlost, lehkost, grácii a stabilitu. Logo bylo vyrobeno v oranžové nebo tmavě modré a neslo název: “The Universal Car” (“Univerzální auto”). Henrymu Fordovi se ale design nelíbil a brzy se přestal používat.
Nový model A nesl jako první model oválné logo Ford jako znak na chladiči. Logo s dobře známou temnou královskou modří na pozadí, kterou známe dnes, bylo použito na mnoha vozidlech do konce 50. let 20. století.
Modrý ovál následně zmizel z kapot a masek chladičů až do poloviny 70. let, kdy se místo něj objevoval pouze název “Ford”. To se dělo i přes to, že se v tomto období oválný znak Ford stále využíval v komunikaci společnosti.
Od roku 1976 se modrý a stříbrný ovál Ford používá jako identifikační znak na všech vozidlech Ford a poskytuje snadno rozpoznatelnou a konzistentní značku pro všechny výrobní závody, zařízení a produkty společnosti po celém světě.
Henry Ford navrhl první montážní linku v roce 1913, čímž způsobil revoluci ve výrobních procesech modelu T.
Tato montážní linka v prvním výrobním závodě Ford v Highland Parku v Michiganu se stala měřítkem pro metody masové produkce po celém světě.
Henryho záměrem bylo vyrobit co největší počet aut s co nejjednodušším designem za co nejnižší náklady. Dříve bylo vlastnictví automobilů dostupné pouze omezené skupině privilegovaných. Cílem Henryho Forda bylo “dát světu kola” a vyrobit cenově dostupné vozidlo pro širokou veřejnost.
Na začátku stavěl Ford auta stejně jako všichni ostatní. Auto stálo na zemi v průběhu celého procesu stavby a mechanici a jejich podpůrné týmy donášeli jednotlivé díly a montovali je od podvozku nahoru. To znamenalo, že úroveň výroby byla stále nízká a cena aut byla vyšší kvůli pokrytí nákladů na plat dělníků.
Nastala potřeba automatizace. Henry a jeho inženýři přišli se stroji pro výrobu velkého množství dílů potřebných pro vozidlo a navrhovali nové metody montáže. Byli připraveni na průlom.
K dosažení cíle Henryho Forda - masové spotřeby prostřednictvím masové výroby - bylo potřeba zvýšit produktivitu. V továrně v Detroitu v Michiganu byli pracovníci umístěni na určených stanovištích a podvozky byly mezi nimi posouvány silným provazem. Jednotlivé podvozky se postupně zastavovaly u každé “stanice”, kde byly namontovány další součástky, dokud nebyl celý proces dokončen.
Henry Ford stavěl na základních principech raných průkopníků jako byl Elihu Root, který pro Samuela Colta vytvořil montážní systém, jenž rozdělil výrobní proces za účelem jeho zjednodušení.
Pokračoval v experimentech, dokud nebyla praxe dostatečně propracovaná a jeho vize sériové výroby se stala realitou.
Další iniciativou bylo používání zaměnitelných částí, které by mohli snadno sestavit nekvalifikovaní dělníci. Pokusy pokračovaly s gravitačními skluzavkami a dopravníky. Samozřejmě bylo pečlivě zkoumáno i umístění pracovníků a nástrojů, aby bylo zajištěno co nejefektivnější fungování výrobní linky.
Každé oddělení ve výrobním procesu bylo rozděleno na jednotlivé části. Tyto submontážní linky byly zřízeny v každé oblasti, dokud se, jak Henry poznamenal, "všechno v závodě nedalo do pohybu." Díky tomu se zvýšila rychlost výroby - někdy až čtyřnásobně.
Posledním krokem bylo vytvoření konečné verze pohyblivé montážní linky. Začínalo se podvozkem, který se pohyboval po lince skrz každou pracovní stanici, dokud nebylo kompletně sestavené auto ve stavu být odvezeno vlastním pohonem. Podstatná část tohoto procesu spočívala v tom, že všechny vedlejší linky na trase byly synchronizovány tak, aby dodávaly správné části ve správný čas.
Tato kombinace přesnosti, kontinuity a rychlosti představila masovou výrobu světu. V Highland Parku dosáhla produkce modelu T rekordní úrovně, přičemž hotové auto opouštělo výrobní linku každých 10 vteřin během všech pracovních dní. Ford dokázal snížit ceny, zdvojnásobit minimální denní mzdu na 5 dolarů, vyrobit špičkový produkt a stále dosáhnout zisku.
V tomto období vyrobil Ford každý rok dva miliony vozů modelu T, které prodával za pouhých 260 dolarů - v té době velmi přijatelnou cenu.
Model T zahájil revoluci na venkově. Denní mzda 5 dolarů a filozofie za ní znamenala ve své době společenskou revoluci. Pohybující se montážní linka způsobila průmyslovou revoluci.